Ptáme se za vás
Rekonstrukce ulice Podkrušnohorská
Na naše dotazy odpovídá - Jaroslav Komínek - náměstek hejtmana
Obracíme se na Vás s dotazem ohledně právě probíhající rekonstrukce v Litvínově - silnice III/0138; ulice Podkrušnohorská. V tomto úseku, který je v majetku Ústeckého kraje, probíhá kompletní výměna povrchu komunikace v několika etapách. Zajímá nás - k 23.4.2020 - úsek na křižovatce u obchodního domu BILLA směrem k místní části Loučky. Stran rekonstrukce byla tato provedena v uplynulých dnech, zatím bez vodorovného dopravního značení, ale ne v celém rozsahu původního podkladu a netýkala se cca 10-15 metrů v okrajové části komunikace.
Prosíme o vysvětlení, proč tento úsek není zahrnut v celkové rekonstrukci, byť by měl být její součástí stran majetku ÚK (viz).
Dobrý den, dle informace od SÚS ÚK se jedná o záměrně vynechanou část v souladu s dohodou mezi SÚS ÚK a Litvínovem, kde dojde k realizaci litvínovského investičního záměru „Přestupní terminál Citadela“ - plánovaný na rok 2020-21.
Krizový štáb a zápis z jednánní
Na naše dotazy odpovídá - Ing. Marie Kostruhová - ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly MV ČR
Dotaz zní, nakolik je zákonem stanoveno, aby krizový štáb zaznamenával zprávy ze svého jednání, a zda je krizový štáb povinen zprávy poskytnout na vyžádání všem členům zastupitelstva obce.
K předmětnému dotazu poskytujeme následující obecné právně nezávazné stanovisko:
Krizový zákon [zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“] nestanoví povinnost krizového štábu obce s rozšířenou působností pořizovat zápisy ze svého jednání. Tato povinnost však plyne z článku 7 odst. 3 směrnice Ministerstva vnitra č. j.: MV-117572-2/PO-OKR-2011, ze dne 24. listopadu 2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce (publikováno ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, částka 6/2011, viz https://www.mvcr.cz/clanek/vestnik-vlady-pro-organy-kraju-a-organy-obci717579.aspx). Tato směrnice má povahu závazného (resortního) vnitřního předpisu vydaného v oblasti státní správy (krizového řízení). Jako taková je předmětná směrnice závazná na základě vztahů nadřízenosti a podřízenosti uvnitř systému státní správy v dané oblasti, tj. pro Ministerstvu vnitra podřízené orgány krajů a obcí při výkonu přenesené působnosti v oblasti krizového řízení [k závaznosti směrnic srov. § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a § 30 písm. b) bod 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. O poskytnutí zápisu z jednání krizového štábu může kdokoliv požádat podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“ nebo „InfZ“). V posuzovaném případě nehraje žádnou roli to, zda si žádost podá „běžný občan“, nebo člen zastupitelstva obce (města). Člen zastupitelstva má totiž podle § 82 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) právo „pouze“ na informace související s výkonem jeho funkce zastupitele, tedy zjednodušeně řečeno na informace týkající se výkonu samostatné působnosti. Zápisy z jednání krizového štábu zřízeného obcí s rozšířenou působností podle krizového zákona však z povahy věci nepatří do okruhu informací, na které má zastupitel obce nárok dle ust. § 82 písm. c) zákona o obcích, neboť tyto informace (zápisy) souvisí s výkonem přenesené působnosti (státní správy) na úseku krizového řízení (§ 39a krizového zákona). Informační zákon je založen na principu, že poskytnuty na žádost musí být jakékoliv informace ve smyslu § 3 odst. 3 InfZ vztahující se k působnosti povinného subjektu, ledaže jejich zpřístupnění brání některý z (taxativně) vyjmenovaných důvodů v informačním zákoně, jako např. ochrana utajovaných informací, osobních údajů, obchodního tajemství atp. (viz § 7 a násl. InfZ), anebo stanovených zvláštním zákonem (ať už výslovně či odvoditelným způsobem). Informační zákon je dále postaven na principu minimalizace zásahu pro práva žadatele na informace, který je promítnut do ust. 12 InfZ – cit.: „Všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá.“ Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že pokud se zákonný důvod pro znepřístupnění informace vztahuje pouze k části žádosti (např. pouze ve vztahu k některé části požadovaného dokumentu), je třeba odmítnout jen tuto část a ve zbytku je nutné informace (dokument) poskytnout. V této souvislosti stojí za zmínku, že odmítnutí informace se vždy provádí rozhodnutím, takže žadatel má možnost proti odmítnutí jeho žádosti brojit odvoláním (srov. § 15 InfZ). Jestliže žadatel požaduje určitý dokument vztahující se k působnosti povinného subjektu, má se za to, že se domáhá poskytnutí všech informací v tomto dokumentu obsažených. Pokud by se ve vztahu k některým dílčím informacím (některé části dokumentu) vztahoval důvod pro znepřístupnění informace, pak by byl povinný subjekt povinen, s ohledem na výše uvedené, příslušnou část dokumentu znečitelnit a současně vydat rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti. Ve výroku 1 Do okruhu „povinných subjektů“ ve smyslu § 2 odst. 1 InfZ patří i územní samosprávné celky. Rozhodnutí musí být odkaz na zákonný hmotněprávní důvod, na základě kterého se žádost, resp. její část, odmítá. Pro úplnost lze uvést, že znepřístupnění informace musí podle judikatury správních soudů obstát též v rámci tzv. testu proporcionality, kterým se rozumí – zjednodušeně řečeno – poměřování dvou základních práv (např. práva na informace a ochrana osobních údajů) nebo základního práva a zákonem chráněného veřejného statku, a to vzhledem k individuálním okolnostem případu. Ani informační zákon, ani krizový zákon neobsahují žádné ustanovení, které by „obecně“ zapovídalo zpřístupnění zápisu z jednání krizového štábu obce s rozšířenou působností jako celku. Je však samozřejmě možné s ohledem na konkrétní obsah každého jednotlivého zápisu uplatnit dílčí ochranu těch jeho částí (informací), které bude možné podřadit pod některou ze zákonných výluk, ať již stanovených informačním zákonem nebo jiným právním předpisem. V této souvislosti lze odkázat zejména na § 27, které počítá s ochranou určitých údajů z oblasti krizového řízení (označovaných jako „Zvláštní skutečnosti“), které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů, pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi podle zvláštního právního předpisu. Závěrem upozorňujeme, že výše uvedeného stanovisko je obecného a právně nezávazného charakteru a nejde o hodnocení skutečností konkrétního případu.
Využití spojů DPmML
Na naše dotazy odpovídá Ing. Jiří Holý - strategie, rozvoj, komunikace - DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s.
Jak je to v současné situaci s obsazeností a využitím služeb DPmML, a. s.? Proběhla nějaká revize/šetření v provozu na jednotlivých linkách (Most i Litvínov) stran obsazenosti vozů a četnosti frekvence osob v době nouzového stavu?
Zaměstnanci dopravního podniku v době nouzových opatření vyhlášených vládou ČR neprovedli žádnou plošnou revizi/šetření stran obsazenosti vozů a četnosti frekvence osob. Přesto je pokles cestujících s ohledem na nouzový stav zcela zřejmý a domníváme se, že není nutné a vhodné v této době provádět za účelem tohoto zřejmého zjištění průzkumy přímo v terénu a vystavovat naše zaměstnance vyššímu riziku nákazy. Informujeme Vás, že do současné chvíle jsem neobdrželi požadavek žádného z objednatelů služeb a to jak města Mostu, Litvínova a ani Krajského úřadu na omezení standardního provozu MHD oproti schváleným jízdným řádům.
Nebylo by od věci zvážit, zda by se na některých linkách či v určitých časech nejevilo jako hospodárnější a lepší využít tzv. "víkendový jízdní řád" či mimořádný jízdní řád?
Věnujeme maximální úsilí zajištění zejména ochrany svých řidičů a v neposlední řadě ochrany cestujících. Okamžitě po uzavření škol na Mostecku byly pro nevyužití zrušeny školní spoje. Z důvodu ochrany svých zaměstnanců jsme jako jedni z prvních v ČR přistoupili k preventivním opatřením zrušení nástupu předními dveřmi u autobusů, ukončení výběru hotovosti u řidiče a zamezení vstupu k řidiči, nařízení vstupu do vozidel MHD pouze s rouškou apod. Zvýšené úsilí stále věnujeme čištění vozidel, jejich zvýšené desinfekci, ozonizaci vnitřního prostředí autobusů, tramvají a sanitek, desinfekci madel na vybraných konečných zastávkách a také zajištění nedostatkových ochranných pomůcek (roušek, desinfekce) včetně své vlastní výroby roušek. Veškerá činnost dopravního podniku směřuje k naplnění slov předsedy vlády o tom, že MHD zůstane zachována, neboť nejhlavnějším úkolem lidí je chodit do práce.
Není v tuto chvíli čas na vývoj a zavedení online plateb za jízdné (SMS) a popř. spuštění mobilní aplikace DPmML, a.s.
DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.,s. v současné době připravuje projekt nového odbavovacího systému, který bude podobné možnosti obsahovat. V současnosti používaný odbavovací systém patří mezi nejstarší v Ústeckém kraji (to znamená, že DP byl jedním z prvních dopravců v kraji, který odbavovací systém zavedl), bohužel nyní už stávají stav nevyhovuje. Není například schopen komunikovat s odbavovacím systémem Ústeckého kraje , resp. Dopravy Ústeckého kraje. V současnosti probíhá příprava projektové dokumentace nového odbavovacího systému. Ohledně jeho funkcionalit probíhá také jednání s Ústeckým krajem, potažmo s Dopravním podnikem Ústeckého kraje. Vzhledem k tomu, že bude všechno probíhat standardním způsobem, nelze časový horizont přesně odhadnout. Původním záměrem bylo dokončení tohoto projektu v letošním roce.
Ptáme se za vás
Rekonstrukce ulice Podkrušnohorská
Na naše dotazy odpovídá - Jaroslav Komínek - náměstek hejtmana
Obracíme se na Vás s dotazem ohledně právě probíhající rekonstrukce v Litvínově - silnice III/0138; ulice Podkrušnohorská. V tomto úseku, který je v majetku Ústeckého kraje, probíhá kompletní výměna povrchu komunikace v několika etapách. Zajímá nás - k 23.4.2020 - úsek na křižovatce u obchodního domu BILLA směrem k místní části Loučky. Stran rekonstrukce byla tato provedena v uplynulých dnech, zatím bez vodorovného dopravního značení, ale ne v celém rozsahu původního podkladu a netýkala se cca 10-15 metrů v okrajové části komunikace.
Prosíme o vysvětlení, proč tento úsek není zahrnut v celkové rekonstrukci, byť by měl být její součástí stran majetku ÚK (viz).
Dobrý den, dle informace od SÚS ÚK se jedná o záměrně vynechanou část v souladu s dohodou mezi SÚS ÚK a Litvínovem, kde dojde k realizaci litvínovského investičního záměru „Přestupní terminál Citadela“ - plánovaný na rok 2020-21.
Krizový štáb a zápis z jednánní
Na naše dotazy odpovídá - Ing. Marie Kostruhová - ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly MV ČR
Dotaz zní, nakolik je zákonem stanoveno, aby krizový štáb zaznamenával zprávy ze svého jednání, a zda je krizový štáb povinen zprávy poskytnout na vyžádání všem členům zastupitelstva obce.
K předmětnému dotazu poskytujeme následující obecné právně nezávazné stanovisko:
Krizový zákon [zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“] nestanoví povinnost krizového štábu obce s rozšířenou působností pořizovat zápisy ze svého jednání. Tato povinnost však plyne z článku 7 odst. 3 směrnice Ministerstva vnitra č. j.: MV-117572-2/PO-OKR-2011, ze dne 24. listopadu 2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce (publikováno ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, částka 6/2011, viz https://www.mvcr.cz/clanek/vestnik-vlady-pro-organy-kraju-a-organy-obci717579.aspx). Tato směrnice má povahu závazného (resortního) vnitřního předpisu vydaného v oblasti státní správy (krizového řízení). Jako taková je předmětná směrnice závazná na základě vztahů nadřízenosti a podřízenosti uvnitř systému státní správy v dané oblasti, tj. pro Ministerstvu vnitra podřízené orgány krajů a obcí při výkonu přenesené působnosti v oblasti krizového řízení [k závaznosti směrnic srov. § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a § 30 písm. b) bod 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. O poskytnutí zápisu z jednání krizového štábu může kdokoliv požádat podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“ nebo „InfZ“). V posuzovaném případě nehraje žádnou roli to, zda si žádost podá „běžný občan“, nebo člen zastupitelstva obce (města). Člen zastupitelstva má totiž podle § 82 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) právo „pouze“ na informace související s výkonem jeho funkce zastupitele, tedy zjednodušeně řečeno na informace týkající se výkonu samostatné působnosti. Zápisy z jednání krizového štábu zřízeného obcí s rozšířenou působností podle krizového zákona však z povahy věci nepatří do okruhu informací, na které má zastupitel obce nárok dle ust. § 82 písm. c) zákona o obcích, neboť tyto informace (zápisy) souvisí s výkonem přenesené působnosti (státní správy) na úseku krizového řízení (§ 39a krizového zákona). Informační zákon je založen na principu, že poskytnuty na žádost musí být jakékoliv informace ve smyslu § 3 odst. 3 InfZ vztahující se k působnosti povinného subjektu, ledaže jejich zpřístupnění brání některý z (taxativně) vyjmenovaných důvodů v informačním zákoně, jako např. ochrana utajovaných informací, osobních údajů, obchodního tajemství atp. (viz § 7 a násl. InfZ), anebo stanovených zvláštním zákonem (ať už výslovně či odvoditelným způsobem). Informační zákon je dále postaven na principu minimalizace zásahu pro práva žadatele na informace, který je promítnut do ust. 12 InfZ – cit.: „Všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá.“ Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že pokud se zákonný důvod pro znepřístupnění informace vztahuje pouze k části žádosti (např. pouze ve vztahu k některé části požadovaného dokumentu), je třeba odmítnout jen tuto část a ve zbytku je nutné informace (dokument) poskytnout. V této souvislosti stojí za zmínku, že odmítnutí informace se vždy provádí rozhodnutím, takže žadatel má možnost proti odmítnutí jeho žádosti brojit odvoláním (srov. § 15 InfZ). Jestliže žadatel požaduje určitý dokument vztahující se k působnosti povinného subjektu, má se za to, že se domáhá poskytnutí všech informací v tomto dokumentu obsažených. Pokud by se ve vztahu k některým dílčím informacím (některé části dokumentu) vztahoval důvod pro znepřístupnění informace, pak by byl povinný subjekt povinen, s ohledem na výše uvedené, příslušnou část dokumentu znečitelnit a současně vydat rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti. Ve výroku 1 Do okruhu „povinných subjektů“ ve smyslu § 2 odst. 1 InfZ patří i územní samosprávné celky. Rozhodnutí musí být odkaz na zákonný hmotněprávní důvod, na základě kterého se žádost, resp. její část, odmítá. Pro úplnost lze uvést, že znepřístupnění informace musí podle judikatury správních soudů obstát též v rámci tzv. testu proporcionality, kterým se rozumí – zjednodušeně řečeno – poměřování dvou základních práv (např. práva na informace a ochrana osobních údajů) nebo základního práva a zákonem chráněného veřejného statku, a to vzhledem k individuálním okolnostem případu. Ani informační zákon, ani krizový zákon neobsahují žádné ustanovení, které by „obecně“ zapovídalo zpřístupnění zápisu z jednání krizového štábu obce s rozšířenou působností jako celku. Je však samozřejmě možné s ohledem na konkrétní obsah každého jednotlivého zápisu uplatnit dílčí ochranu těch jeho částí (informací), které bude možné podřadit pod některou ze zákonných výluk, ať již stanovených informačním zákonem nebo jiným právním předpisem. V této souvislosti lze odkázat zejména na § 27, které počítá s ochranou určitých údajů z oblasti krizového řízení (označovaných jako „Zvláštní skutečnosti“), které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů, pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi podle zvláštního právního předpisu. Závěrem upozorňujeme, že výše uvedeného stanovisko je obecného a právně nezávazného charakteru a nejde o hodnocení skutečností konkrétního případu.
Využití spojů DPmML
Na naše dotazy odpovídá Ing. Jiří Holý - strategie, rozvoj, komunikace - DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s.
Jak je to v současné situaci s obsazeností a využitím služeb DPmML, a. s.? Proběhla nějaká revize/šetření v provozu na jednotlivých linkách (Most i Litvínov) stran obsazenosti vozů a četnosti frekvence osob v době nouzového stavu?
Zaměstnanci dopravního podniku v době nouzových opatření vyhlášených vládou ČR neprovedli žádnou plošnou revizi/šetření stran obsazenosti vozů a četnosti frekvence osob. Přesto je pokles cestujících s ohledem na nouzový stav zcela zřejmý a domníváme se, že není nutné a vhodné v této době provádět za účelem tohoto zřejmého zjištění průzkumy přímo v terénu a vystavovat naše zaměstnance vyššímu riziku nákazy. Informujeme Vás, že do současné chvíle jsem neobdrželi požadavek žádného z objednatelů služeb a to jak města Mostu, Litvínova a ani Krajského úřadu na omezení standardního provozu MHD oproti schváleným jízdným řádům.
Nebylo by od věci zvážit, zda by se na některých linkách či v určitých časech nejevilo jako hospodárnější a lepší využít tzv. "víkendový jízdní řád" či mimořádný jízdní řád?
Věnujeme maximální úsilí zajištění zejména ochrany svých řidičů a v neposlední řadě ochrany cestujících. Okamžitě po uzavření škol na Mostecku byly pro nevyužití zrušeny školní spoje. Z důvodu ochrany svých zaměstnanců jsme jako jedni z prvních v ČR přistoupili k preventivním opatřením zrušení nástupu předními dveřmi u autobusů, ukončení výběru hotovosti u řidiče a zamezení vstupu k řidiči, nařízení vstupu do vozidel MHD pouze s rouškou apod. Zvýšené úsilí stále věnujeme čištění vozidel, jejich zvýšené desinfekci, ozonizaci vnitřního prostředí autobusů, tramvají a sanitek, desinfekci madel na vybraných konečných zastávkách a také zajištění nedostatkových ochranných pomůcek (roušek, desinfekce) včetně své vlastní výroby roušek. Veškerá činnost dopravního podniku směřuje k naplnění slov předsedy vlády o tom, že MHD zůstane zachována, neboť nejhlavnějším úkolem lidí je chodit do práce.
Není v tuto chvíli čas na vývoj a zavedení online plateb za jízdné (SMS) a popř. spuštění mobilní aplikace DPmML, a.s.
DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.,s. v současné době připravuje projekt nového odbavovacího systému, který bude podobné možnosti obsahovat. V současnosti používaný odbavovací systém patří mezi nejstarší v Ústeckém kraji (to znamená, že DP byl jedním z prvních dopravců v kraji, který odbavovací systém zavedl), bohužel nyní už stávají stav nevyhovuje. Není například schopen komunikovat s odbavovacím systémem Ústeckého kraje , resp. Dopravy Ústeckého kraje. V současnosti probíhá příprava projektové dokumentace nového odbavovacího systému. Ohledně jeho funkcionalit probíhá také jednání s Ústeckým krajem, potažmo s Dopravním podnikem Ústeckého kraje. Vzhledem k tomu, že bude všechno probíhat standardním způsobem, nelze časový horizont přesně odhadnout. Původním záměrem bylo dokončení tohoto projektu v letošním roce.